Esej Dar smrti je svébytnou filosofickou interpretací, jež nese pečeť tak typickou pro svého autora. Jacques Derrida v textu uplatňuje svou metodu dekonstrukce, aby vykázal paradoxní povahu daru, přičemž vnímavému čtenáři nabízí nesmírně bohaté spektrum myšlenek a témat, které jsou vzájemně propleteny do originální a inspirativní interpretace.

Hlavním tématem díla je dešifrování události daru. Ta v sobě dle Derridy propojuje víru, smrt, a náboženskou zkušenost Druhého, ale také odpovědnost, odpuštění, svobodu, péči o duši, tajemství a další. Propojení těchto motivů v tom, co zve darem smrti Derrida přesvědčivě vykládá na Abrahámově obětování Izáka, přičemž se opírá o Kierkegaardovu interpretaci z Bázně a chvění. Derrida tak navíc činí v dialogu s Patočkovým rozvrhem genealogie náboženství a geneze křesťanské subjektivity z Kacířských esejů. Kromě dekonstrukce pojmu daru předkládá rovněž dekonstrukci pojmu odpovědnosti, čímž reaguje na Patočkovo poukázaní na neadekvátní pochopení události křesťanství. Problém křesťanství dle Patočky tkví v nepřiznaném a neustálém odkazování se na platónskou tradici, se kterou se však musí radikálně rozejít. Derrida tento problém rozvíjí a nastiňuje aporii kýžené transformace, čímž implicitně domýšlí podstatu osoby – a tedy také druhého – ohlášenou v křesťanství, jež dle Patočky nebyla dosud adekvátně tematizována.

Z filosofického hlediska text nabízí erudovanou reflexi jak Patočkových, tak Kierkegaardových myšlenek. Oba křesťanští myslitelé jsou posléze propojeni v Derridově autonomní analýze daru a oběti, respektive daru smrti. Dílo pracuje nejen s biblickými texty (především Matoušovo evangelium, Abrahámovo obětování Izáka, příběh o Noemovi a potopě), ale rovněž zde najdeme pasáže, jež vycházejí z Hermana Millera (Pisář Bartleby), Beaudelaira (Falešná mince, Pohanská škola) a především Franze Kafky (Dopis otci). To vše společně tvoří velice pestrý text, který si ovšem podržuje svou tematickou koherenci.

Z jazykového hlediska je Dar smrti bohatý na jazykové hry, které často podtrhují paralelní hru aporií a paradoxů, které Derrida s oblibou užívá. Toto vědomé a promýšlené pohrávání si s jazykem odkrývá další a další dimenze smyslů sledovaných pojmů a témat. Text má tudíž specifikou texturu a jeho jazyk umožňuje autorovi – a posléze čtenářům – nechat se unášet za rámec řečeného. To je ovšem také autorův cíl, neboť v pozadí filosofických analýz se také ukrývá snaha dešifrovat to, jež se odepírá – což je v posledku smysl samotného daru smrti.

Rok vydání: 2025 Vazba: brož.

Název originálu: Donner la mort Vydavatel originálu: Éditions Galilée Jazyk originálu: Fr. Rok vydání originálu: 1999 Jméno překladatele: Tatiana Chavalková Badurová

formát knihy:
Tištěná (396Kč 333Kč)

Tento titul bude vydán v roce 2025