Derridova esej Donner la mort je zcela nezávislou úvahou v sérii reflexí na téma daru (např. Donner le temps [Paříž: Éditions Galilée, 1991]). Jako ústřední zdroj inspirace slouží jedna z Patočkových Kacířských esejí (jmenovitě: Je technická civilizace úpadková, a proč?) analyzující koncept odpovědnosti a dějinnosti, to vše na pozadí existenciálních obratů, respektive konverzí z mystéria orgiastického na platónské a následně křesťanské, jež představuje dosažení pravé odpovědnosti. Derrida pak aplikuje tyto myšlenky na eticko-religiózní analýzu Izákovy oběti, jak ji předkládá známý dánský myslitel křesťanství Søren Kierkegaard. Jacques Derrida přichází s vlastní originální interpretací role smrtelnosti, nebo chcete-li daru smrti, v genezi odpovědného subjektu, přesahující hranice vyznačené rozumem.
Esej Donner la mort je z pohledu českého překladu atraktivní hned z několika důvodů. Jednak tematizuje a rozvíjí základní Patočkův koncept péče o smrt, což navazuje na sérii publikací a akademické činnosti u příležitosti výročí Patočkova narození a úmrtí, ale rovněž staví do nového světla souvislost smrtelnosti, subjektivity, odpovědnosti, oběti, daru a dějinnosti člověka. Byť je text svým jazykem náročný, jeho myšlenky jsou provokativní a otevírají prostor pro další úvahy.
| Název originálu: | fr. | Vydavatel originálu: | Editions Galielée | Jazyk originálu: | Donner la mort | Rok vydání originálu: | 1999 | Jméno překladatele: | Tatiana Badurová |
|
formát knihy:
Tištěná
Tento titul bude vydán v roce 2023